- Velikonoce
K jaru neodmyslitelně patří Velikonoce se svými tradicemi- pletením pomlázek z vrbových proutků, koledou, malováním vajíček, pečení beránka. Velikonoce jsou pohyblivé svátky, které připadají buď na březen, nebo na duben- podle prvního jarního úplňku. Po dlouhé zimě se lidé na svátky jara těší. Zdobí si domovy větvičkami kočiček a zlatého deště, větvičkami břízy se zelenými lístky. V květnících doma i na zahrádkách se objevují petrklíče, macešky a další jarní kvítí. Poslední týden před Velikonocemi se nazývá Svatý týden (též Pašijový týden)
Modré pondělí
Kostely se zdobily modrým suknem, ale nekonaly se žádné zvláštní obřady. Oblíbené postní jídlo, které často v pondělí přišlo na řadu, je tzv. pučálka.
Šedivé úterý
Hospodyně vymetaly prach a pavučiny ze všech koutů. V úterý se také nejčastěji myla okna. A protože ze všech domů létala oblaka šedého prachu, jak hospodyňky uklízely, dostalo úterý přezdívku šedivé.
Škaredá středa
Škaredé středě se někdy také říká sazometná středa. Vymetaly se komíny a pozor! Kdo se na škaredou středu mračí, bude se mračit každou středu po celý rok! Je pravý čas na pečení velikonočního pečiva tzv. jidášů.
Zelený čtvrtek
Tento den by se mělo jíst zelené jídlo (třeba špenát). Umlkají zvony (aby se rozezněly až na Bílou sobotu). Prý odlétají do Říma. Jejich zvuk v této době nahrazovaly řehtačky.
Velký pátek
Velký pátek je vrcholem půstu a ten den se nesmělo jíst žádné maso. Věřilo se také, že se v tento den otevírají skály a lidé k nim proto chodili hledat poklady.
Bílá sobota
Vrací se zvony z Říma. Na Bílou sobotu se uklízelo, bílily stěny a dokončovala se velikonoční výzdoba. Barvila se vajíčka, chlapci pletli pomlázky, pekl se velikonoční beránek či mazanec.
Boží hod Velikonoční
Do kostela by věřící měl přijít v novém oblečení a donést beránka či mazanec, aby jej kněz posvětil. V domácnostech se slaví nicneděláním. I hospodyňky si mohly odpočinout, protože na Boží hod by neměly uklízet, zametat, ani mýt nádobí. Ale zdobení vajíček a pečení velikonočního pečiva je povoleno.
Velikonoční pondělí
Tento den chodí chlapci a muži s pomlázkou vyšupat především mladá děvčata. Dříve našleháno dostali i dospělí muži i ženy a třeba také dobytek! Vyšlehání má zaručit mládí, krásu, zdraví i plodnost. Tu symbolizují i nabarvená vajíčka.
- Koledy
Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek.
Paní kmotra slyšte chásku,
přicházíme na pomlázku!
Opentlené žilky máme,
kdo nám nedá uhlídáme!
Paní kmotra nemeškejte,
barevná vajíčka dejte.
Hody hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl kopu vajíček!
- Hádanky
- Kvokám, kvokám na dvoře, vajíčka jsou v komoře.
- Nebýt mého kokrhání, nebylo by rána ani. Vstávej už lenoši, dlouho spát se nesluší.
- Malý zobáček, žlutá peříčka, právě se vylíhlo z bílého vajíčka.
- Sukýnku má bílou, sníh jí jméno dal. A na jaro volá: nečekej, pojď dál!
- Je celá fialová, v trávě se lehce schová, včelkám to ale nevadí, vůně jí prozradí.
(slepice, kohout, kuře, sněženka, fialka)
- Omalovánky
- Kuřátko jedním tahem
- Kuřátko ve skořápce
